Datum: 27. – 30. 9. 2012

Název akce: Maškaráda

Organizátor: Petra „Reinita“ Lukačovičová

Počet účastníků: cca 60

Délka akce: tři herní noci (16:00 – 4:00)

Typ hry, žánr: městský larp

Autor recenze: Magda „Hroše“ Ördögová

 

Larp na téma RPG světa Vampire: The Masquerade proběhl o prodlouženém víkendu 27. – 30. září v Praze. Pokračování tohoto městského larpu, který probíhal v roce 2004 a 2005 se opět ujala Petra Reinita Lukačovičová s podporou Prague by Night. Jak tato víkendová akce vypadala z pohledu hráče, a zda stálo za to si ji zahrát, se dozvíte v následujících řádcích.

Larp sliboval bohatou politickou a detektivní linku, stejně jako propojení jednotlivých postav a osobní zápletky. Měla jsem tedy poměrně velká očekávání a nutno říct, že Maškaráda je splnila na výbornou.

Hra začala ve čtvrtek večer avizovaným workshopem, který měl zajistit, že se hráči mezi sebou poznají a bude se nám tak lépe hrát již „zaběhlá“ fungující upíří společnost. Workshopy se bohužel úplně nevyvedly, hráči sice byli vzájemně představeni a nakreslili jsme si i fungující časovou osu, ale při takovém množství postav se zkrátka nedaly informace pojmout. Celý večer navíc probíhal lehce chaoticky, a bylo obtížné „ulovit“ si ostatní postavy, které jsme již dopředu měli znát a domluvit se s nimi na případných detailech herního vztahu. Jako největší minus pak vidím to, že se kamsi vytratila informace o začátku hry a tak v jednu chvíli již někteří hráči začaly hrát, zatímco jiní stále dořešovali pravidla.

Hra se ale přes větší i menší zádrhely rozjela a hráči se vydali řešit akutní problémy, jako byla například krádež šerifova vzácného meče z dobře hlídaného úkrytu v jeho oblíbeném klubu. V rámci tohohle vyšetřování jsme navštívili například i reálný SM salón, což atmosféře rozhodně dodalo grády.

Druhý den pro mě hra ze začátku lehce stagnovala, neměla jsem příliš co dělat a řešit. Bohužel to zřejmě bylo i napojením na skupinu hráčů, se kterými se mi nehrálo úplně nejlépe (a navíc někteří z nich kvůli nemoci ani nedorazily). Nakonec jsem se tedy od této skupinky odtrhla, byť spíše z neherních důvodů, a zapojila jsem se do záležitostí našeho klanu. A v tu chvíli pro mě hra opravdu začala.

Od pátečního večera se na mě hrnuly informace a nevěděla jsem kam dřív skočit. V klanu Malkavian jsme obnovili myšlenkové propojení a vyvolávali jsme hromadné vize. To nás dostalo do víru dění a pak už jsme se až do konce hry nezastavili. Některé eventy ve hře mi navíc daly výbornou možnost k rp a prožívání postavy – hrála jsem věřící upírku a určité záležitosti se mě proto dotýkaly úplně jinak než ostatních.

Ve hře byly také postavy z prvního ročníku, které do ní vnášely úžasnou atmosféru, protože neměly svou historii jen napsanou, ale přímo ji prožili! Navíc se přes některé takové postavy dalo dostávat k velmi zajímavým informacím, nemluvě o tom, že herní rozhovory a noční rozmluvy nad vínem mi umožňovaly vžít se do postavy více než cokoliv jiného.

Doopravdy jsem mohla vydechnout až v neděli večer, a i tak jsem ještě dlouho po konci hry zůstala plná dojmů.

Ve výsledku mě Maškaráda opravdu nadchla. Hra byla plná nabitých dějových linek a osobních zápletek, většina hráčů a především také CP podávala skvělé herecké výkony a motivovala tím ostatní k lepšímu a lepšímu rp, lokace po městě byly leckdy velmi zajímavé a i kouzelné prostředí noční Staré Prahy nezůstalo nevyužito.

Naopak vytknout mohu nepříliš dobře zvládnuté předherní workshopy a úvod a z mého pohledu trochu pomalý rozjezd. Věřím ale, že do příštího dílu budou tyto nešvary odstraněny.

Na závěr nezbývá než dodat – Reinita již ofociálně přislíbila pokračování, tedy neváhejte a přijďte si zahrát!