Akce‎ > ‎

Růže na kolejích

 Příběh:
 

Za pouhým gestem se leckdy skrývá dlouhý příběh. Jeden takový odhalí, proč někdo položil kytici růží na koleje v předměstí Londýna. Píše se 4. 9. 2009.

 

Dne 15. března 1939 začalo nacistické Německo svévolně okupovat území Československa. Zbytek Evropy pouze přihlížel, jak bylo zabráno území Československa, které zůstalo po Mnichovské dohodě. To vše pod záminkou vnitřní nestability a ohrožení míru. V té době většina židovských rodin ještě netušila, co je čeká. Jejich movité i nemovité statky byly nedotknutelným vlastnictvím. Ne však na dlouho.

 

Vlahý jarní večer, hudba, tanec. Ideální místo k seznámení a také místo, kde se schází přátelé. Všichni tuší, že v nejbližší době přijdou změny, kterých se musí obávat. Láska je přes všechno očekávání zlých časů silnější a tak i v takovéhle situaci může vzniknout vztah mezi dvěma lidmi. Mají hodně společného. Je jim 19 let, rádi se baví, mají spoustu kamarádů a jsou z židovských rodin. Na druhou stranu je mezi nimi také hodně rozdílného. On zvyklý na luxus, který mu zajišťují rodiče a ona z prostších poměrů. 

 

Poslední večeře v jejich domě. Dokud se to nestalo běžnou denní realitou, tak nikdo nevěřil, že stačí jeden podpis a člověk přijde o vše. Jeden podpis s pistolí kdesi blízko za vámi. Všichni sedí a upřenými pohledy probodávají jídlo na stole. Chuť na něj nemá nikdo, ale měli by jíst. Možná to bude také poslední pořádné jídlo, co na dlouhou dobu okusí.

 

Peníze jsou vstupenkou na svobodu. Doklady, pracovní vízum a další potřebné dokumenty stojí velké prostředky a nemalé úsilí. Je možné se spolehnout na pomoc přátel a blízkých když jde o vše? Je možné spolehnout se na tebe?

 

Pískání oznamuje odjezd vlaku. Vlaku, který má před sebou cestu dlouhou čtyři dny a jeho cílovou stanicí je Londýn. Kdo do něj nastoupí, odjede na svobodu, ale ztratí vše, co za sebou nechá v Československu. Není to jednoduché rozhodnutí, zvláště když tu máte nechat ty, na kterých vám nejvíce záleží.

 
Dne 1. 9. 1939 začíná válka. I ty nejhorší představy se stávají skutečností.
 
 
Formát hry:
 
Růže na kolejích je experimentální larpově-divadelní hra zpracovaná v jeep formě. Každý hráč si vybere jednu postavu, jejíž příběh bude prožívat a společně se svým kolegou si rozdělí scény, kterých je ve hře 8, tedy na jednoho vystupujícícho jich připadá více. Vše dostanete precizně připravené v průvodci hrou.
 
Samotná hra probíhá postupně po jednotlivých scénách, kterým předchází vaše nastudování odehrávajícího se aktu. Scény jsou rozčleněny na jednotlivé podscény, hrající se v kuse. Pro snazší orientaci před každou podscénou zazní na klavír zahraný akord. V případě, že na scéně vaše postava nevystupuje, či ji hraje váš alternující herec (kolega), stáváte se divákem. Jak byste danou scénu uchopili vy? Zahrál váš kolega part, který dostane vaši postavu v příští scéně na kolena? I o tom může být role "pouhého" diváka. Pro posílení atmosféry jsou některé scény rámovány živou hudbou.
 
Improvizační rámec vytváří jasný prostor pro hraní larpu a vlastní invenci ve hře. Role diváka dotváří dojem skutečného divadla. Ve hře jsou používány divadelní techniky a struktury J. Neelandse.
 
 
Průběh:
 
Začátek: 10:00
Samotné hře předchází cca hodinu trvající divadelní nácvik. Rozpohybujeme se, necháme promluvit své hlasivky, zkusíme spolupracovat a nakonec ztvárníme jednoduché situace. Tímto jednoduchým cvičením se připravíme na následující hru. Zjistíte, že tréma a strach že ostatním hru zkazíte tu nemají své místo. Ostatní jsou na tom stejně. Nechte se strhnout příběhem a ponořte se do děje, pak váš výkon i prožitek bude 100%. 
 
Následuje přestávka 10 minut a poté již samotná hra. Podle zkušeností hra trvá jedenatřičtvrtě až dvě hodiny.
Po hře je připravena krátká reflexe.
 
Konec: 13:45 - 14:15
 
 
 
 
Další informace:
 
Registrace: 100 Kč / 50 Kč pouze pro diváky
Místo konání: divadlo Dialog, Smetanovy sady 9, Plzeň
Hra je určena pro starší 15 let.
Kostým: Hra je zasazena do období těsmě před druhou světovou válkou a pro lepší ztvárnění rolí je povinný stylový oděv.

Oděv pro dámy není složitý: základem je sukně v délce pod kolena, do půli lýtek. K tomu lze vzít nějakou jednoduchou halenku (bílou, květovanou), případně sáčko. Stejnou službu samozřejmě udělají i šaty v podobném stylu. Dost výrazným prvkem může být široký pásek umístěný v pase (nikoliv na bocích!), barevný šátek nebo stylový klobouček. Boty jsou vhodné na podpatku a plné (ne páskové), případně baleríny.

Pánové to mají ještě jednodušší: stačí jim oblek, případně i společenské kalhoty a košile (třicátá léta se vyznačují neformálností, typické jsou vyhrnuté rukávy u košile, rozhalenky, případně třeba košile s vestičkou). Stejně jako u dam je vhodným doplňkem stylový klobouk.

Oděvy z třicátých let můžete vidět například v seriálech Četnické humoresky nebo Hříšní lidé města pražského. Inspirujte se obrázky.